NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Už když jsem měl v roce 2007 na Obscene Extreme s THE ARSON PROJECT poprvé tu čest, jednalo se o zážitek velmi intenzivní. Mladá švédská krev předvedla show, s trochou nadsázky možno říci, že na hranici fyzických možností. Její aktuální studiová nahrávka naštěstí disponuje naprosto stejnými atributy. Desítka skladeb, třináct minut – tím je řečeno vše podstatné. „Blood And Locusts“ (vskutku výstižné pojmenování) představuje dokonalou inkarnaci pojmu moderní, brutální a velice rychlý grindcore. Pochopitelně, že jsou zde rozpoznatelné i prvky z hardcore anebo crustu, což jsou koneckonců i vítané ingredience, které výsledný dojem ještě zintenzivňují. K veliké spokojenosti pak ještě napomáhá jednak ideální stopáž; ani v jednom z deseti kusů nenajdeme žádnou, byť jen kratičkou, vycpávkovou pasáž. Výborný průrazný zvuk a pochopitelně nefalšovaný mladický zápal a entusiasmus, kterým je celá nahrávka dokonale zaobalena.
8 / 10
Prostě masakr
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.